Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.Jestliže si uvědomíme, jakmnoho těžkých zkoušek může osud člověku přichystat, není vlastně pošetilé, považovat za neštěstí obyčejný fyziologický proces, jako je ztráta krásy a stárnutí? Proč tolik lpíme na zevnějšku? Vždyť existují důležitější věci a to, jak vypadáme, je podobně jako peníze po smrti k ničemu. Přesto to bývá téměř pro každého nesmírně důležité.
Kdo má vlasy, má vystaráno
Člověk je tvor nepoučitelný a těžko se smiřuje nejen se svým časově omezeným pobytem na tomto světě, ale také s projevy stárnutí a dalšími nedokonalostmi své tělesné schránky, i když dobře ví, že se dříve či později rozpadne. Snaha vypadat dobře se ve společnosti cení vysoko, a kdo ji ignoruje, vyslouží si nálepku, že o sebe tzv. nedbá. Chce to mimořádně silnou vůli povznést se nad panující konvence a ignorovat módu, líčení, nebo dokonce standardní hygienické návyky. Navíc takovým způsobem těžko okolí přesvědčíte o důležitosti duchovních hodnot nebo čehokoliv, čemu dáváte přednost před zevnějškem,vždyť první dojem je prostě první dojem. Herečka Zuzana Bydžovská tvrdí, že svůj vzhled absolutně neřeší a jediné, co svému tělu dopřává, jsou pohodlné boty. Cituje v této souvislosti svého profesora latiny. Ten říkával že teprve tehdy budete svobodní, když přestane řešit svou přitažlivost pro potenciální sexuální partnery, což právě způsobuje nadměrnou péči o vnější znaky. Zajímavou otázkou zůstává, zda by tato dáma mluvila stejně a zda by získávala další role, kdyby se nepyšnila nádhernými hustými vlasy. Je-li hlavní ozdoba dokonalá, působí celkově člověk pozitivním dojmem a opravdu nemusí nic řešit. Horší je, když se vlasů nedostává.
Proč se jich někomu nedostává?
Vlasová nedostatečnost je velkým strašákem, protože člověk s řídkými vlasy nebo zcela bez vlasů opravdu jako krasavec většinou nevypadá. Výjimkám v podobě plešatých idolů ženských srdcí buď vzdána čest, ale upřímně, kolik se jich nachází na zdech dívčích pokojíčků? Je lepší mít vlasů hodně a bohužel stejně hodně je příčin, proč o ně (předčasně) můžeme přicházet. Namátkou jmenujme:
- silný stres, výrazný úbytek váhy, těhotenství a porod, problémy se štítnou žlázou nebo reakci na nějakou léčbu včetně antikoncepce nebo ozařování.
- špatnou výživu, účes nebo péčí o vlasy.
- alopecii aureatu, což je vzácné autoimunitní onemocnění projevující se ztrátou veškerého ochlupení včetně řas a obočí.
- infekce, které jsou způsobovány bakteriemi, plísněmi nebo houbami.
- a především androgenetickou alopecii čili mužskou nebo ženskou plešatost, což je genetická záležitost. Může začít kdykoli po pubertě. Muži mají tendenci ztrácet vlasy na spáncích a temeni hlavy, u žen se vlasy obvykle ztenčují po celé hlavě.
Nefňukat a jednat
Při dlouhodobém a nezvratitelném padání vlasů příčina často bývá podřadnou záležitostí. Když už jsou vlasy na ústupu, není tak důležité, co odstartovalo jejich ztrátu. Pokud se příčina najde a odstraní, je možné, že se dostanou opět do původní kondice. Daleko pravděpodobnější ovšem je, že už nikdy nebudou jako dřív. Naopak budou mít tendenci k vypadávací “recidivě” a k libovolným problémům s nimi se navíc ještě přidruží rostoucí věk. Proto je lepší než dělat si falešné naděje a doufat v zázračný návrat bujné kštice se raději odhodlat k zásadnímu kroku. Nechat si vlasy transplantovat z vlastní hlavy z míst, kde je jich relativní dostatek, je elegantní, i když náročné řešeni. Není na co čekat, protože výsledky takového zákroku se neprojeví ze dne na den. Zato v dlouhodobém časovém horizontu stojí za to.
Všímáte si u lidí, jaké má kdo vlasy? Považujete za vkusné kamufláže řídkých nebo chybějících vlasů (přehazovačky, příčesky, paruky atp.)?
