Proč nás trápí pohled do zrcadla

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.Jestliže si uvědomíme, jakmnoho těžkých zkoušek může osud člověku přichystat, není vlastně pošetilé, považovat za neštěstí obyčejný fyziologický proces, jako je ztráta krásy a stárnutí? Proč tolik lpíme na zevnějšku? Vždyť existují důležitější věci a to, jak vypadáme, je podobně jako peníze po smrti k ničemu. Přesto to bývá téměř pro každého nesmírně důležité.   

Kdo má vlasy, má vystaráno

Člověk je tvor nepoučitelný a těžko se smiřuje nejen se svým časově omezeným pobytem na tomto světě, ale také s projevy stárnutí a dalšími nedokonalostmi své tělesné schránky, i když dobře ví, že se dříve či později rozpadne.  Snaha vypadat dobře se ve společnosti cení vysoko, a kdo ji ignoruje, vyslouží si nálepku, že o sebe tzv. nedbá. Chce to mimořádně silnou vůli povznést se nad panující konvence a ignorovat módu, líčení, nebo dokonce standardní hygienické návyky. Navíc takovým způsobem těžko okolí přesvědčíte o důležitosti duchovních hodnot nebo čehokoliv, čemu dáváte přednost před zevnějškem,vždyť první dojem je prostě první dojem. Herečka Zuzana Bydžovská tvrdí, že svůj vzhled absolutně neřeší a jediné, co svému tělu dopřává, jsou pohodlné boty. Cituje v této souvislosti svého profesora latiny. Ten říkával že teprve tehdy budete svobodní, když přestane řešit svou přitažlivost pro potenciální sexuální partnery, což právě způsobuje nadměrnou péči o vnější znaky. Zajímavou otázkou zůstává, zda by tato dáma mluvila stejně a zda by získávala další role, kdyby se nepyšnila nádhernými hustými vlasy. Je-li hlavní ozdoba dokonalá, působí celkově člověk pozitivním dojmem a opravdu nemusí nic řešit. Horší je, když se vlasů nedostává. 

Proč se jich někomu nedostává?

Vlasová nedostatečnost je velkým strašákem, protože člověk s řídkými vlasy nebo zcela bez vlasů opravdu jako krasavec většinou nevypadá. Výjimkám v podobě plešatých idolů ženských srdcí buď vzdána čest, ale upřímně, kolik se jich nachází na zdech dívčích pokojíčků?  Je lepší mít vlasů hodně a bohužel stejně hodně je příčin, proč o ně (předčasně) můžeme přicházet. Namátkou jmenujme: 

  • silný stres, výrazný úbytek váhy, těhotenství a porod, problémy se štítnou žlázou nebo reakci na nějakou léčbu včetně antikoncepce nebo ozařování. 
  • špatnou výživu, účes nebo péčí o vlasy.
  • alopecii aureatu, což je vzácné autoimunitní onemocnění projevující se ztrátou veškerého ochlupení včetně řas a obočí. 
  • infekce, které jsou způsobovány bakteriemi, plísněmi nebo houbami. 
  • a především androgenetickou alopecii čili mužskou nebo ženskou plešatost, což je genetická záležitost. Může začít kdykoli po pubertě. Muži mají tendenci ztrácet vlasy na spáncích a temeni hlavy, u žen se vlasy obvykle ztenčují po celé hlavě. 

Nefňukat a jednat

Při dlouhodobém a nezvratitelném padání vlasů příčina často bývá podřadnou záležitostí. Když už jsou vlasy na ústupu, není tak důležité, co odstartovalo jejich ztrátu. Pokud se příčina najde a odstraní, je možné, že se dostanou opět do původní kondice.  Daleko pravděpodobnější ovšem je, že už nikdy nebudou jako dřív. Naopak budou mít tendenci k vypadávací “recidivě” a k libovolným problémům s nimi se navíc ještě přidruží rostoucí věk. Proto je lepší než dělat si falešné naděje a doufat v zázračný návrat bujné kštice se raději odhodlat k zásadnímu kroku. Nechat si vlasy transplantovat z vlastní hlavy z míst, kde je jich relativní dostatek, je elegantní, i když náročné řešeni. Není na co čekat, protože výsledky takového zákroku se  neprojeví ze dne na den. Zato v dlouhodobém časovém horizontu stojí za to. 

Všímáte si u lidí, jaké má kdo vlasy? Považujete za vkusné kamufláže řídkých nebo chybějících vlasů (přehazovačky, příčesky, paruky atp.)?